Rava-Ruska
Rava-Ruska je město na západní Ukrajině. Leží na říčce Rata na jižním okraji vysočiny Roztoččja, přímo na hranici s Polskem; administrativně spadá pod Lvovský rajón Lvovské oblasti (do roku 2020 pod Žovkevský rajón). Žije zde 8000 obyvatel, převážně Ukrajinců.
První písemná zmínka je z roku 1455. Nejrychleji město rostlo na konci 19. století, kdy byl počet jeho obyvatel vyšší než dnes: roku 1880 zde žilo 10 500 obyvatel, převážně Poláci a Židé. Rozvoj přinesly také železnice Jarosław – Sokal a Lvov – Bełżec. Po nacistické okupaci, kdy bylo zmasakrováno židovské obyvatelstvo, připadla Rava Sovětskému svazu a okolí proťala nepřirozená, přímá hranice. 6000 Francouzů a Belgičanů, kteří přežili věznění v blízkém koncentračním táboře, založilo sdružení Ceux de Rawa-Ruska.
Po roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, byl otevřen hraniční přechod s polskou obcí Hrebenne na silnici Varšava – Zamość – Lvov; železniční přechod je využíván jen pro nákladní dopravu, několik osobních vlaků denně míří do Sokalu a přes Žovkvu do Lvova. Ve městě je k vidění několik církevních památek.
První písemná zmínka je z roku 1455. Nejrychleji město rostlo na konci 19. století, kdy byl počet jeho obyvatel vyšší než dnes: roku 1880 zde žilo 10 500 obyvatel, převážně Poláci a Židé. Rozvoj přinesly také železnice Jarosław – Sokal a Lvov – Bełżec. Po nacistické okupaci, kdy bylo zmasakrováno židovské obyvatelstvo, připadla Rava Sovětskému svazu a okolí proťala nepřirozená, přímá hranice. 6000 Francouzů a Belgičanů, kteří přežili věznění v blízkém koncentračním táboře, založilo sdružení Ceux de Rawa-Ruska.
Po roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, byl otevřen hraniční přechod s polskou obcí Hrebenne na silnici Varšava – Zamość – Lvov; železniční přechod je využíván jen pro nákladní dopravu, několik osobních vlaků denně míří do Sokalu a přes Žovkvu do Lvova. Ve městě je k vidění několik církevních památek.
Mapa - Rava-Ruska
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka |
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
UAH | Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) | â‚´ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
PL | Polština (Polish language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UK | Ukrajinština (Ukrainian language) |